Erasmus je pravděpodobně nejpopulárnější program pro výměnné studijní pobyty a nejeden z vysokoškoláků zažil v hostitelské zemi nejlepší čas svého života.
Smyslem tohoto článku je přiblížit trochu život zahraničních studentů ve Španělsku a to jak pro budoucí Erasmáky, tak pro ostatní, které toto téma zajímá.
Věřím, že kdyby každý Erasmák napsal svůj článek o Erasmu, byly by všechny jiné. I v jedné zemi jako je Španělsko může být život na různých místech a univerzitách poměrně rozdílný. Já vám trochu přiblížím studium informatiky na Universidad Alfonso X El Sabio (dále UAX), která sídlí cca 40 minut autobusem od Madridu. Osobně jsem vyjížděl z Fakulty informatiky Masarykovy Univerzity (dále MU), ale domovská instituce nemá (snad kromě rozdílné finanční podpory) na váš pobyt žádný větší vliv (důležitý je obor, hostitelská univerzita a město/místo, kde budete bydlet).
Univerzita
UAX má zhruba 12 500 studentů, nicméně na mém oboru jich studuje jen hrstka. Na hodiny docházelo průměrně tak 6 studentů, někdy jsme byli na hodinách ve dvou lidech. Na zkoušku pak dorazilo třeba studentů 30, takže dobré 2/3 se nebtěžovali na hodiny chodit. Docházka povinná nebyla (ačkoli měla třeba 5-10% vliv na známku), ale bylo potřeba plnit domácí úkoly a chodit na průběžné testy.
Chování učitelů a personálu univerzity bylo ke mě velice vstřícné. Předměty, kde jsem měl víceméně pravidelnou docházku, jsem bez problému dokončil. Buď byly opravdu jednoduché (např. němčina nebo odborné předměty, které jsem už uměl) nebo jsem dostal nějakou úlevu (přihlédlo se k docházce a zkouška nebyla braná tak vážně).
Zajímavosti bylo blokování internetu v hodinách. Rozhodně bylo pro mě překvapením, že něco takového vůbec na univerzitě existuje (a ještě ke všemu na soukromé!). Osobně jsem naprosto proti podobným zákazům. Standardně byl tedy internet blokovaný na všech hodinách a odblokován byl až na základě rozhodnutí daného učitele. Já jsem si jako zahraniční student domluvil přístup k internetu na všech hodinách, abych mohl využívat slovník nebo si k nějakému tématu vyhledat text v češtině nebo angličtině. A nebo si zašel na facebook, když byla nuda:)
Vyučovací jazyk na Španělských univerzitách je španělština a kurzy v angličtině jsou velkou výjimkou a objevují se spíše na těch největších školách. Na mém oboru v UAX nebyl v angličtině žádný předmět. Ačkoli jsem měl určitou komunikační bariéru se studenty, učitelům na hodinách bylo vždy dobře rozumět. Mluvili opravdu srozumitelně, přestože někteří poměrně rychle. Navíc nebyl problém si nechat něco dovysvětlit nebo zopakovat. Většinou na mě v hodině nebrali ohled ve smyslu, že by mluvili pomaleji, ale často se během hodiny ptali, jestli rozumím.
Univerzita jako taková působí moderně, ale po bližším zkoumání zjistíte, že je dost technologicky zastaralá. Například registrace a zápisy předmětů se dělají ručně, rozvrhy předmětů se hledají na nástěnkách a v informačním systému je rozvrh dostupný AŽ poté, co vám studijní oddělení předměty zapíše. Dále je ve škole staré vybavení, a to i software. Na některých počítačích byly tak staré prohlížeče, že moderní internetové aplikace nešli vůbec používat.
Na UAX je i knihovna, kde si jde zadarmo půjčit literaturu (minimálně sekce s jazykovýma učebnicema měla celkem hezký výběr) a také nějaké filmy na DVD ve španělštině.
Ještě pár slov k soukromým univerzitám ve Španělsku. Nejenom, že jsou obvykle méně prestižní než státní školy, ale mají také horší vybavení. Je to dáno tím, že veřejné školy ve Španělsku mají ve výsledku více peněz, přestože je nevybírají od studentů. UAX je, podobně jako jiné soukromé univerzity, poměrně drahá. Důvod, proč si studenti vybírají tyto školy je ten, že nemusí s nikým soupeřit u příjímacího řízení a učitelé se jim více věnují. Výsledkem také potom je, že jsou tyto školy řádově lehčí (ale nechci přehnaně generalizovat, vždy existují výjimky).
Ubytování
Většina studentů UAX bydlí v rodinných domech v městečku Villanueva de la Cañada, na jehož okraji stojí univerzitní kampus. Často mají domy vlastní nebo sdílený bazén, velký obývací pokoj a kuchyň a několik koupelen. Studenti mají téměř vždy vlastní pokoj. S tím, že by někdo pokoj sdílel jsem se nesetkal. Vzhledem k tomu, že jde o soukromou univerzitu, jsou nájmy ve Villanueva docela vysoké. Nejlevnější nabídky začínají asi někde u 270 EUR a šplhají až k 700-800 EUR za měsíc. Nicméně ty vyšší mají v ceně uklízečku, která dvakrát týdně poklidí (poměrně běžná záležitost zde, spousta studentů si doma sama neuklízí), praní prádla a polo/plnou penzi. S internetem problém není, ten je dostupný snad všude. Pro zajímavost ještě uvedu cenu kolejí na UAX, která činí 1200 EUR za měsíc. Nutno navíc podotknout, že i přes tuto vysokou cenu je bydlení v soukromí mnohem lepší.
Ubytování jsem si domlouval přibližně měsíc před příjezdem. Využil jsem inzerátů bydlení, které mi poslalo centrum zahraničních studií hostitelské univerzity. Po pár emailech jsem měl domluvené bydlení – samostatný pokoj v rodinném domě, kde bydleli další španělští studenti. Platil jsem 330 EUR měsíčně včetně poplatků za energie. Součástí nájmu byl i sdílený bazén a kurty na pádel. Bazén se otevíral však až v létě (přestože horko bylo i na jaře) a tak jsem si ho užil až na konci svého pobytu. Pádel je hra podobná tenisu, která se u nás nehraje, ale ve Španělsku je hodně populární.
Já jsme měl navíc neuvěřitelné štěstí na spolubydlícího, který mě zadarmo třikrát vezl z/na letiště a ušetřil mi obrovské peníze za taxi.
Další možností bylo bydlet v Madridu a levněji, ale vzhledem k tomu, že jsem chodil téměř každý den do školy, nechtělo se mi dojíždět tak daleko. Je ale pravda, že bydlení je tam levnější a život mnohem více zajímavější.
Někteří zahraniční studenti řeší ubytování až po příjezdu na místo a prvních pár dnů bydlí v hotelu, ale to se podle mě zbytečně prodraží.
Pokračování příště.