S Ondřejem Juříkem o španělštině a cestování v Latinské Americe

Ondřej Juřík je novinář, cestovatel, zakladatel a autor serveru Latinská Amerika Dnes, který procestoval velkou část Latinské Ameriky. Mimo jiné ji také projel od Chile až po Texas na malé motorce. Zeptal jsem se ho na pár otázek, které by mohli čtenáře estudiante.cz zajímat.

Ondřeji, v Latinské Americe jsi strávil asi dva roky, co tě k tomu vedlo?

O Latinskou Ameriku se zajímám už řadu let, ale chvilku mi trvalo, než jsem si na svoji cestu vydělal.

Projel jsi prakticky celou Jížní a Střední Ameriku na motorce. Je tento způsob individuálního cestování bezpečný? Vyhýbal jsi se cíleně některým místům?

Žádným místům jsem se nevyhýbal. Všude jsem si připadal celkem bezpečně. Nejel jsem na žádné velké motorce, ale na malé motorce na rozvážení pizzy, kterou tam místní všude používají, takže jsem rozhodně nevypadal jako nějaký bohatý turista.

Zkoušel jsi i jiné formy dopravy? Vyplatí se půjčit/koupit si motorku, nebo je pohodlnější a levnější cestovat autobusy?

První rok jsem cestoval autobusem, letadlem, lodí….. Zjistil jsem ale, že tento způsob dopravy je trochu neflexibilní. Jet na motorce je úplně o něčem jiném. Člověk se ráno probudí koukne do mapy a jede. Když je u restaurace zaparkováno hodně aut, člověk zastaví a ví, že se tam dobře nají. U krásné řeky nebo jezera se může vykoupat nebo se jít projít do hor. Až když se začne stmívat, je třeba řešit to, kde přespat. Rok na motorce byl naprostá pohoda, jakou jsem ještě nikdy předtím nezažil.

Autobusy v Latinské Americe jsou ve většině zemí dobré a autobusy na jihu Jižní Ameriky o mnoho lepší než v EU. Mnohdy je sedačka skutečná postel a dávají tři jídla denně. Ale jak jsem řekl, je to po čase trochu nuda.

Kromě toho moje motorka stála něco přes 1000 dolarů a spotřebu měla tak 3 litry na 100 kilometrů, takže po pár tisících kilometrech se určitě zaplatila jenom na ušetřeném jízdném.

Obecně, jak se k tobě chovali místní, zejména v oblastech s minimem turistů?

Naprosto fantasticky. Samozřejmě je dobré když se člověk domluví španělsky nebo portugalsky. Po roce cestování jsem právě do míst, kde je málo turistů mířil. Turistické památky jsou super, ale po roce cestování chce člověk vidět i něco jiného a poznat i lidi, kteří nejsou takříkajíc turismem zkažení.

Měl jsi na svých cestách po LA nějaké problémy?

V některých zemích byl trochu problém zvyknout si na pravidla (respektive nepravidla) silničního provozu. Ve Venezuele se například nestaví na červenou. Tam jsem také málem měl dost blbou nehodu, ale naštěstí se to obešlo jen s pár odřeninami. Pochopil jsem ale, že barva semaforu je úplně nevýznamná.

Odkud jsi čerpal informace pro své cesty? Máš nějaké oblíbené průvodce nebo internetové stránky?

Ke každé zemi jsem měl Lonely Planet ve španělštině. Hlavní výhodou papírového průvodce je, že funguje offline a jsou v něm dobré relativně dobré mapy a informace o tom jak dlouho cestu mezi dvěma městy zdolává autobus. Délka silnice v kilometrech je na mnoha místech údaj naprosto irelevantní vzhledem ke stavu silnic a podobně.

Která místa Latinské Ameriky sis nejvíce oblíbil a proč?

Líbilo se mi všude, ale nejvíce jsem si zamiloval Kolumbii. Lidé mají naprosto mylnou představu o této zemi a lidech, kteří tam žijí. Kromě skvělých a poctivých lidí jsou v Kolumbii krásné hory, moře, řeky a velmi zajímavá města.

A co jídlo, máš nějakého „osobního favorita“?

Všechno mi chutná. Zajímavá mi přijde kombinace sladkého a slaného v kolumbijských pokrmech. Argentinské a uruguayské opékané maso takzvaná parillada… je také něco fantastického. A určitě nikdy nezapomenu na brazilské bufety, kde se prodává na kila.

Navštívil jsi během svých cest i nějaké kulturní události (festivaly, divadlo)? Jaké to bylo?

Několik. Náhodou jsem byl na startu Dakaru. Jako dítě jsem chtěl rallye Dakar vidět a náhodou jsem zrovna prvního ledna byl v Buenos Aires, kde Dakar ten rok startoval.

Můžeš čtenářům doporučit nějaké zajímavé filmy nebo knihy z Latinské Ameriky?

Je jich nespočet. Z knih bych vybral třeba Cien años de soledad (Gabriel García Márquez) nebo La ciudad y los perros (Mario Vargas Llosa). Z filmů se potom nabízí Diarios de motocicleta.

Během svých cest jsi založil server Latinská Amerika Dnes, s cílem přinášet informace o celé LA. Jaká je cílová skupina webu a budeš v něm i nadále pokračovat?

Cílová skupina jsou lidé, které zajímá Latinská Amerika. A ve vydávání serveru hodlám pokračovat i nadále.

Pojďme se chvilku bavit o španělštině. Jak a kde jsi se začal učit španělsky? Uměl jsi něco před tvou první cestou do LA?

Španělsky se učím už řadu let. Poprvé jsem přišel do styku se španělštinou jako dobrovolník na Kanárských ostrovech, kde jsem byl jediný cizinec ve skupině asi třiceti Španělů. To mě motivovalo k tomu, abych se ten jazyk začal učit. Poté jsem prošel řadou kurzů na univerzitě a jazykovou školou ve Španělsku. Kromě toho jsem žil několik let v Texasu, kde se také dost mluví Španělsky. Před cestou jsem tedy byl někde na úrovni B2.

Každá země, ba někdy každý region, má svůj jedinečný přízvuk. Můžeš krátce zhodnotit, kde jsi měl menší/větší problémy rozumět místním lidem? Dodnes mám občas problémy s chilskou španělštinou a když se mezi sebou baví Kubánci, tak občas také tápu.

Složil jsi zkoušku DELE (Diplomas de Español como Lengua Extranjera) v její nejvyšší verzi C2. Musel jsi se na ní připravovat, nebo ti po tom čase stráveném ve španělsky mluvících zemích přišla jednoduchá?

Na zkoušku jsem se připravoval. Mimo jiné jsem rok vydával Slovo dne, kde jsem si sám ujasňoval některá slovíčka. Kromě dobré španělštiny je totiž u této zkoušky třeba chápat systém. Řada rodilých mluvčích by tu zkoušku nesložila, protože by jim nebylo úplně jasné, na co se vlastně v testu ptají. Já jsem během své cesty chodil do různých jazykovek, kde jsem se pod odborným dohledem na zkoušku připravoval.

Připadá ti zaměření této zkoušky dostatečně praktické, nebo spíše odtažené od reality (zejména vzhledem k tomu, jak se mluví v Americe)?

Zkouška DELE se v tomto ohledu dost zlepšila. Přece jenom lidem na kontinentě došlo, že jsou menšina a test je dost univerzální a je možné ji udělat i bez toho, aby bylo nutné znát například časování vosotros, které se v Latinské Americe vůbec nepoužívá. Texty a poslech pocházejí ze všech zemí, kde se mluví španělsky.

Vyžadoval po tobě někdo tento diplom, popř. má pro tebe momentálně nebo do budoucna nějaké reálné (pracovní) uplatnění?

Já jsem si zkoušku udělal hlavně pro sebe jako důkaz toho, že jsem se skutečně se svou španělštinou za dva roky někam posunul. Vím, že kdybych někdy chtěl pracovat ve státní správě někde nebo na univerzitě, že by mi certifikát mohl pomoci.

Moc děkuju za rozhovor. Chtěl bys nakonec ještě něco vzkázat čtenářům estudiante.cz?

Myslím, že studovat španělštinu se určitě vyplatí. Po čínštině a angličtině je to nejrozšířenější jazyk. Jeho znalost otevírá možnost poznat řadu kultur a prožít neuvěřitelné zážitky.



Napsat komentář