Demostrativos jsou ukazovací zájmena nebo přídavná jména. Pomocí nich buď mluvíme o objektech před náma, nebo mluvíme o něčem, co již bylo předtím zmíněno a to s ohledem na vzdálenost (ať už fyzickou nebo virtuální – ve větě).
V blízkosti objektu:
mužský rod | ženský rod | |
jednotné číslo | este (tento, tenhle) | esta (tato, tahle) |
množné číslo | estos (tito, tihle, tyto, tyhle) | estas (tyto, tyhle) |
Dál od objektu:
mužský rod | ženský rod | |
jednotné číslo | ese (ten) | esa (ta) |
množné číslo | esos (ti, ty) | esas (ty) |
Daleko od objektu:
mužský rod | ženský rod | |
jednotné číslo | aquel (tamten, onen) | aquella (tamta, ona) |
množné číslo | aquellos (tamti, oni, tamty, ony) | aquellas (tamty, ony) |
Přídavné jméno nebo zájmeno?
Pokud se dané demostrativo nachází před podstatným jménem, jedná se o přídavné jméno (a je nutné zachovat stejné gramatické číslo a rod):
- Este libro me gusta mucho. (Tato kniha se mi hodně líbí.) – zachovává mužský rod (el libro)
- Aquella ventana está abierta. (Tamto okno je otevřené.) – zachovává ženský rod (la ventana)
Pokud uvedeme nějaké demostrativo před podstatným jménem, již neuvádíme člen! Uvést se však může číslovka.
- Esos dos libros… (Ty dvě knihy…)
Esos los libros
V opačném případě (demostrativo stojící samostatně) se jedná o zájmeno:
- Ese es mejor. (Ten je lepší.) – např. ukazujeme na jiný počítač (el ordenador)
- A mí estas no me gustan. (Tyhle se mi nelíbí.) – mluvíme např. o kalhotkách (las bragas)
I pokud se jedná o zájmeno, zachováváme rod a gramatické číslo objektu, o kterém se mluví.
Poznámka: některé učebnice a texty uvádějí, že se u ukazovacích zájmen přidává akcent (čárka), to je však již minulostí. V současné gramatice španělštiny se u demostrativos akcent neuvádí.
Neutrální zájmena
Dále existují neutrální zájmena esto (toto, tohle), eso (to) a aquello (tamto, ono) – nevážou se k žádnému rodu a uvádí se samostatně bez podst. jm.. Typicky se používají, pokud nevíme, o čem mluvíme (co daná věc je):
- ¿Qué es eso? Co to je?