Přehled osobních zájmen ve španělštině:
Nejprve se podíváme na osobní zájmena v jednotném čísle:
| Já | Yo |
| Ty | Tú |
| On/ona | Él/ella |
| Vy | Usted |
Jak je z tabulky vidět, ve španělštině rozlišujeme tykání a vykání. Vykání (Usted) patří do 3. osoby spolu se zájmeny él a ella (sdílí tak stejný tvar sloves).
Pozor si dejte na čárky, které označují přízvuk: tú je osobní zájmeno ty, tu je ale zájmeno přivlastňovací (tvůj, tvoje). Podobně él je osobní zájmeno on, avšak el bez přízvuku je určitý člen.
Následuje tabulka osobních zájmen pro množné číslo:
| My | Nosotros/nosotras |
| Vy (tykání) | Vosotros/vosotras |
| Oni | Ellos/ellas |
| Vy (vykání) | Ustedes |
Oproti češtině se rozlišuje vykání (3. osoba) a tykání (2. osoba) i u množného čísla.
Zároveň existují speciální zájmena nosotras a vosotras, která se používají, pokud se ve skupině o/ke které hovoříme vyskytují pouze ženy.
V latinskoamerické španělštině se 2. osoby mn. č. neužívá. Místo něj se používá třetí osoba se zájmenem ustedes (tedy i pro tykání).
Usted se zkracuje jako Ud. nebo Vd., ustedes jako Uds. nebo Vds.
Zájmena nemusíme ve větě explicitně uvádět, protože jsou, stejně jako v češtině, zřejmé z tvaru slovesa.
Poslední poznámka: v každé zemi může být hranice pro tykání a vykání jiná. Ve Španělsku si např. tykají i učitelé s žáky. Nelze proto vždy uplatňovat české zvyklosti.