Rody a členy ve španělštině

Španělština má, narozdíl od češtiny, rody pouze dva: mužský a ženský. Slova v češtině a španělštině se obvykle v rodu neshodují! Např. láska je rodu ženského, el amor však rodu mužského.

Obvykle bývají podstatná jména rodu mužského zakončená písmenem o a ženská písmenem a:

  • el chico - kluk
  • la chica - holka

Můžou být však zakončena i jinak:

  • el amor - láska
  • el corazón – srdce
  • el profesor – profesor, učitel
  • la frase - fráze, věta
  • la tarde - odpoledne
  • la ciudad – město

A u některých podstatných jmen je rod navzdory koncovce jiný (přestože končí na a nebo o):

  • el día - den
  • el problema – problém
  • el idioma – jazyk
  • el poema – báseň
  • el sofá - pohovka, gauč
  • la foto – fotografie
  • la mano – ruka

Je proto vhodné se slova učit včetně jejich rodu. Každý slušný slovník by měl rod u podst. jm. uvádět (např. pomocí zkratek nm a nf).

Členy

Zpravidla (ale ne vždy) stojí před podstatným jménem ve větě určitý nebo neurčitý člen. Ve španělštině máme, v závislosti na rodu, určité členy el a la a neurčité un, una.

Určitý člen se používá, pokud mluvíme o věcech jedinečných nebo blíže určených, zatímco členy un a una používáme u věcí nových, o kterých se dosud nemluvilo. Tato problematika je však složitější a momentálně nad rámec tohoto článku.

Příklad: Hay un parque cerca mi casa. El parque se llama Lužánky. Blízko mého domu je park. Ten park se jmenuje Lužánky.

Ve druhé větě používáme určitý člen, protože mluvíme o parku, který byl  představen  v předchozí větě. Tato věta by šla také zapsat pomocí osobního zájmena él: Él se llama Lužánky.



Příspěvek byl publikován v rubrice Gramatika se štítky a jeho autorem je Petr. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Rody a členy ve španělštině

Napsat komentář